Cyklozážitek I.

  Možná mi to nikdo nebude věřit, ale rozhodl jsem se sportovat. Jako nejmenší zlo jsem si zvolil cyklistiku, která je pro náš rovinatý kraj ideální. Investoval jsem několik stokorun do svého stařičkého Authora, nahustil pneu, sebral všechnu pevnou vůli a vyrazil po trase, kterou jsem si vytipoval podle mapy. Byl opravdu hezký jarní den. Asi po deseti minutách jízdy jsem nabyl dojmu, že jsem si zvolil zbytečně krátkou trasu, jelikož valím jak za mlada. Po ujetí asi tak třetiny trasy jsem si uvědomil první chybu: nevzal jsem si pití! No, nevadí, dám si pivo v Depu v Kostelci. Je to na trase a těch pár minut mě nespasí. S jazykem přilepeným na patro jsem dorazil k zavřené osvěžovně a znovu si uvědomil již zmíněnou chybu. Statečně jsem vyrazil do závěrečné třetiny a přemýšlel nad tím, zda jsem si pro začátek neměl zvolit přece jenom kratší trasu. Ale z kola jsem slezl byť s vypětím posledních sil až u domovních vrat. I když jsem mezi ostatními cyklisty oděných do přiléhavých dresů s přilbami a na perfektních kolech budil dojem nepříliš dobře nalaďeného chlápka vracejícího se z přesčasové práce, měl jsem ze sebe dobrý pocit. Urazil jsem 17 km za 1 hodinu a 6 minut, což při mých kilech pokládám za dobrý začátek. Budu pokračovat.

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit